Divotání
Šepotání z Říše divů byl jen začátek...
Pôvodný názov: Unhinged
Pokračovanie: Ensnared
Počet strán: 432
Jazyk: český
Anotácia: Alyssa
Gardnerová propadla králičí dírou a
postavila se pentlochňapovi. Zachránila život Zachovi, klukovi, kterého
miluje, a unikla intrikám zvráceně svůdného Morfea i pomstychtivé
Červené královny. Teď musí odmaturovat, přežít maturitní ples a pak může
nastoupit na vysněnou prestižní uměleckou školu v Londýně. Všechno by
to bylo snazší, kdyby její matka, již právě propustili z
ústavu pro duševně choré, nebyla tak přehnaně podezíravá a starostlivá. A
mnohem snazší, kdyby se Morfeus jednoho dne neobjevil v její škole, aby
ji nalákal na další nebezpečné dobrodružství v ponuré Říši divů – kam
sama (tak trochu) patří. Alyssa se musí vyrovnat s jeho znepokojující
přítomností ve skutečném světě a zároveň se pokouší Zachovi prozradit
pravdu o minulosti, kterou zapomněl. Záblesky z Říše divů se postupně
dostávají do jejích obrazů a vlastního života, Červená není daleko!
Pokud Alyssa zůstane ve světě lidí, vystaví nebezpečí Zacha, své rodiče a
všechny, které miluje. Ale když znovu projde králičí dírou, bude muset
čelit smrtící bitvě, která by ji mohla stát mnohem víc než jen vlastní
hlavu.
Se
zatajeným dechem čekám, až se potůčky krve spojí a vytvoří něco úplně
nového. Snad to nebude zase jen její portrét. Zazvoní a já přes své dílo
spěšně přehodím kus plátna, aby nikdo neviděl, jak se samo od sebe
mění. Je to jen další připomínka, že pohádka o Říši divů je pravdivá a
že já, praprapravnučka Alenky Liddellové, nikdy nebudu jako ostatní. Ať
už jsem od nich, jak chci vzdálená, něco mě s podivnými podsvětními
bytostmi bude pojit až do konce života. Spolužáci si už posbírali batohy
a chystají se opustit třídu. Živě si povídají, zdraví se a poplácávají
se po zádech, zatímco společně plánují prodloužený víkend. Vložím si
ukazováček do úst, ačkoli už na něm není ani kapka krve. Bokem se opřu o
stůl a vyhlédnu ven. Je zamračeno a na oknech se usadila mléčná mlha.
Moje auto, starý AMC Gremlin ze sedmdesátého pátého jménem Gizmo, mě
dnes do školy nedovezl, protože jsem dneska ráno píchla. Máma neřídí, a
tak mě musel odvézt táta. Řekla jsem mu, že zpátky už mě někdo určitě
hodí. V batohu se mi rozdrnčí mobil. dsunu na stranu síťované rukavice,
vylovím telefon a přečtu si esemesku od svého kluka: Skejťačko, čekám
na východním parkovišti. Už se na tebe těším. Pozdrav Masona. Stáhne se
mi hrdlo. Se Zachem už sice chodím skoro rok a šest let jsme nejlepší
kamarádi, ale poslední měsíc spolu komunikujeme jen přes esemesky a
věcné telefonáty. Nemůžu se dočkat, až ho zase uvidím, ale zároveň mnou
cloumá nevysvětlitelná nervozita. Bojím se, že se všechno změnilo, když
teď žije život, na kterém se já zatím nemůžu podílet. Očima zavadím o
pana Masona, který si na chodbě povídá s nějakým studentem o výtvarných
pomůckách,a naťukám odpověď: Tak jo, moc se těším. Dej mi pět minut, jen
tu něco dokončím. Hodím telefon zpět do batohu a nadzvednu plátno,
abych se naposledy pokochala svým dílem. Při tom pohledum mě ale rozbolí
srdce tak, že ho dokonce ani známý pach barvy, křídového prachu a sádry
nemůže umlčet. Na mozaice se vykresluje podoba Červené královny na
vražedném tažení po zdevastované Říši divů. Přesně tak teď vypadají i mé
sny.
Ďáblova písmena
Počet strán: 120
Jazyk: český
Anotácia: Jean-François de La Pérouse byl francouzský
námořní důstojník a objevitel. Když jej roku 1785 vyslalo ministerstvo
námořnictví na expedici do Tichomoří, zastavil se La Pérouse na ostrově
Tenerife a vyslal dva členy posádky na vrchol obávané hory Pico de
Teide. Marně je Španělé od výstupu zrazovali. Námořníci byli zvědaví,
jaké tajemství hora ukrývá. Spatřili je. Ďáblova písmena, která prý
přináší samé neštěstí. Je to jen pověra? A jak skončí La Pérousova
výprava? Dočtete se v napínavém příběhu Martiny Drijverové.
Dne
30. srpna jsme opusti li přístav u Tenerife, stojí v kapitánově deníku.
Chci obeplout mys Horn, co nejdříve to půjde. Ale počasí výpravě
nepřálo. Rovník přepluli až 29. září, ale jakmile se tak stalo, začali
se připravovat na oslavu. Sváteční oběd, nové šaty a boty… Nic z toho se
nekonalo. Lodě zůstaly stát v naprosté bezvětří. Voda se leskla jako
olej. Bylo nesnesitelné vedro. Každý muž vyhledával stín. Pak se objevil
černý mrak. Zahřmělo, blesk stí hal blesk. Boží trest, napadlo
kapitána. Ale bouřky jsou přece v těchto končinách časté! La Pérouse
věděl, že lodě jsou zranitelné. „Spusťte z vrcholků stožárů do vody
řetězy!“ nakázal. „Tak blesky sjedou do nich a neohrozí naše lodě.“ Do
řetězů blesk skutečně každou chvíli udeřil. Astrolabe i Boussole se
zmítaly v obrovských vlnách, hrozilo, že se převrátí . La Pérouse na
kapitánském můstku vydával strohé rozkazy. „Vyvalte sudy! Chytejte
dešťovou vodu!“ Nebylo to snadné. Slaná voda se valila po palubě,
podrážela mužům nohy. Přesto námořníci dokázali sudy naplnit. Zásoba to
bude na mnoho dní! Konečně bouře ustala. Ochladilo se, začal foukat
vítr. Fregaty se daly do pohybu, neutrpěly žádnou škodu. Jsem hlupák!
pomyslel si La Pérouse. Podléhám zbytečným obavám, děsím se jako ženská.
Ďáblova písmena! Jaký vzkaz by tak ďábel mohl zanechat?
Cesta ze ztracena
Pôvodný názov: A Place Called Here
Počet strán: 376
Jazyk: český
Anotácia: Přemýšleli jste někdy nad tím, kam mizí
věci, které zničehonic nemůžete najít? Sandy Shorttová je hledáním
doslova posedlá. V dětství obracela dům vzhůru nohama ve snaze najít
zatoulané ponožky či milovaného medvídka, jako dospělá pátrá po
pohřešovaných osobách. Jednoho dne však při ranním běhání sama zmizí – a
ocitne se na místě, které podvědomě hledá celý svůj život, ve světě,
kde žijí všichni, po nichž kdy neúspěšně pátrala. Sandy se spřátelí s
obyvateli městečka jménem Zde, kteří se ji snaží připravit na to, že se
domů už nikdy nevrátí. Mladá žena je však odhodlaná najít „cestu ze
ztracena“ za každou cenu – kvůli sobě, pohřešovaným i jejich stále
čekajícím rodinám. Podaří se jí to nakonec?
Malá Jenny-May Butlerová, která bydlela v ulici naproti nám,
se ztratila, když jsem byla ještě dítě. Policie po ní zahájila pátrání, do
kterého se zapojila celá veřejnost. Dlouhé měsíce se informace o dívčině
zmizení objevovala večer co večer v televizních zprávách a ráno co ráno na
titulních stranách deníků, lidé ji probírali ve svých každodenních debatách.
Celá země se snažila nějak pomoci. Bylo to nejrozsáhlejší pátrání po nějaké
pohřešované osobě, jaké jsem až do svých tehdejších deseti let zažila, a zdálo
se mi, že nenechalo nikoho lhostejným. Jenny-May Butlerová byla krásná modrooká
blondýnka, která se usmívala z televizní obrazovky a vstupovala do obývacích pokojů
ve všech domovech po celé zemi, vháněla rodičům slzy do očí a nutila je, aby
své ratolesti ještě jednou láskyplně objali, než je uloží do postýlek. Vcházela
lidem do snů, zjevovala se jim při jejich modlitbách. Jenny-May bylo – stejně
jako mně – deset let a chodila se mnou do třídy. Každý den jsem zírala na její
krásnou fotografi i na obrazovce a naslouchala reportérům, kteří o ní mluvili jako
o andílkovi. Podle toho, jak ji líčili, by nikdy nikoho ani ve snu nenapadlo,
že když se učitel nedíval, házela na školní zahradě po Fioně Bradyové kameny
nebo že o mně před Stephenem Spencerem mluvila jako o „kudrnaté krávě“, aby
na sebe strhla jeho pozornost a on se začal zajímat o ni místo o mě. Během
těch několika měsíců se z Jenny-May stala dokonalá bytost a mně připadalo
nemístné tuto představu ničit. Po čase jsem dokonce zapomněla na všechny
špatnosti, které mi provedla, protože Jenny-May už nebyla jenom moje spolužačka.
Byla to Jenny-May Butlerová, sladká ztracená holčička z rodiny, která vzbuzovala
všeobecné sympatie a jejíž členové každý večer během zpráv o deváté
srdceryvně plakali z televizní obrazovky. Nikdy ji nikdo nenašel – ani její
tělo, ani sebemenší stopu. Jako kdyby se vypařila.
-----
Měla jsem Jenny-May Butlerovou mnohem radši potom, co
zmizela, než když ještě byla s námi, což mi připadalo zvláštní. Chyběla mi,
myšlenky na ni mi nešly z hlavy a pronásledovaly mě představy, že je třeba někde
docela blízko, hází kameny po někom jiném, přitom se směje na celé kolo, a my
ji prostě jenom nevidíme a neslyšíme, nemůžeme ji najít. Po jejím zmizení jsem
se jako posedlá pouštěla do hledání všech věcí, které jsem někam omylem
založila. Když jsem jednou nemohla najít svoje oblíbené ponožky, obrátila jsem celý
dům vzhůru nohama. Rodiče mě sledovali nevěřícným pohledem a nevěděli, jak se k
tomu postavit, ale nakonec mi začali pomáhat. Znervózňovalo mě, že jsem se po
spoustě svých věcí často pídila naprosto bezvýsledně, a pokud jde o zmíněné
ponožky, nešlo mi do hlavy, že jsem objevila jenom jednu z nich. Přitom jsem si
v duchu představovala ztracenou Jenny-May Butlerovou, jak po mně hází kameny,
směje se a na nohou má moje oblíbené ponožky. O nové věci jsem nestála. Od
svých deseti let jsem byla skálopevně přesvědčená, že co se ztratilo, nelze
nijak nahradit. Umanutě jsem se to snažila najít. Mám dojem, že mě všechny ty
staré zmizelé ponožky tížily na duši úplně stejně, jako paní Butlerovou
pronásledovaly starosti o její ztracenou dceru. Také jsem nemohla v noci usnout
a marně jsem hledala odpovědi na problémy, které se mi honily hlavou. Vždycky
když mi ztěžkla víčka, odněkud z hloubi duše mi na mysli vytanula další otázka,
která mě přinutila znovu otevřít oči. Tolik potřebný spánek nepřicházel a ráno
jsem se cítila unavenější, ale o nic moudřejší. Možná právě tohle byl důvod,
proč mě to potkalo. Možná proto, že jsem spoustu let obracela celý svůj život
naruby a neustále něco hledala, ale přitom jsem úplně zapomněla sama na sebe.
Nepřišlo mi na mysl, že bych měla zjistit, kdo vlastně jsem a kam patřím. Čtyřiadvacet
let po zmizení Jenny-May Butlerové jsem se ztratila i já.
Toto je můj příběh.
Zpovědi podezřelé
Pôvodný názov: Confessions of a Murder Suspect
Počet strán: 328
Jazyk: český
Anotácia: Když se Tandy jednoho dne probudí, zjistí, že její rodiče byli
zavražděni. V tu chvíli je jisté jen to, že byla nejspíš poslední, kdo
je viděl naživu, a že seznam podezřelých zahrnuje pouze ji a její tři
sourozence. Nemůže věřit nikomu, možná ani sama sobě. Jak se Tandy snaží
očistit jméno své rodiny, začnou se jí vracet záblesky vzpomínek. Čím
více proniká do rodinných tajemství, tím více se objevují nebezpečné a
těžko uvěřitelné věci. A kdo ví, čeho jsou členové její rodiny skutečně
schopní?!
Právě on vytáhl odznak a řekl: „Seržant Capricorn Caputo a
detektiv Ryan Hayes, newyorská policie. Prosím, otevřete dveře.“ Capricorn Caputo?
blesklo mi hlavou. To myslí vážně? „Asi jste si spletli dveře, pánové,“ řekla
jsem. „Tady nikdo policii nevolal.“ „Otevřete dveře, slečno. A to hned.“ „Zavolám
rodiče,“ řekla jsem jim skrz škvíru. V tu chvíli jsem ještě nevěděla, že
máma s tátou jsou mrtví a my budeme jediní podezřelí z dvojnásobné vraždy. Byly
to pro mě poslední okamžiky nevinnosti. Ale co si to namlouvám? Nikdo v rodině
Angelových nikdy nebyl nevinný.
----
Vyhákla jsem řetízek a otevřela dveře dokořán. Měla jsem na
sobě pochopitelně pyžamo, a to křiklavě žluté s dinosaury a motýlky. Kdybych
věděla, že mě čeká setkání s policií, byla bych si vzala něco jiného. Detektiv
Hayes – ten, co vypadal jako medvěd – se zeptal: „Jak se jmenujete?“ „Tandy
Angelová.“ „Dcera Malcolma a Maud Angelových?“ „Ano. Můžete mi, prosím,
vysvětlit, proč jste tady?“ „Tandy je vaše pravé jméno?“ zeptal se, jako by mou
otázku ani nezaznamenal. „Říká se mi Tandy. Prosím, počkejte tady, dojdu pro
rodiče.“ „Půjdeme s vámi,“ řekl seržant Caputo. Z výrazu jeho tváře jsem
pochopila, že o tom nehodlá diskutovat. A tak jsem rozsvítila světlo v horní
chodbě a vyrazili jsme směrem k ložnici rodičů. Stoupala jsem po točitém
schodišti a myslela na to, jak mi rodiče vynadají za to, že jim ty lidi dovedu
až k posteli, ale najednou se kolem mě docela drze protáhli dopředu. Než jsem
je dohnala, byli už v ložnici, rozsvítili světlo a skláněli se nad postelí mých
rodičů. Přestože mi Caputo a Hayes dost zacláněli, už ode dveří jsem viděla, že
máma s tátou nejsou v pořádku. Jejich peřiny ležely na zemi a noční košile měli
vykasané, jako by se z nich snažili vysvléknout. Tátova paže vypadala vykloubená.
Máma ležela na břiše napříč přes tátovo tělo, měla otevřenou pusu a jazyk
vyplazený ven. Byl černý.
----
Zaprvé: Rodiče zemřeli nějakou nevýslovně krutou smrtí.
Zadruhé: Někdo o jejich smrti věděl a uvědomil policii.
Zatřetí: Dveře byly zamčené a nikde nebyly známky po
vloupání. Kromě mě, mých bratrů Harryho a Huga a matčiny osobní asistentky
Samanthy tu nikdo nebyl. a že je celkem pravděpodobné, že byli zavražděni
Trón zo skla
Prvá časť novej úspešnej epickej fantasy ságy.
Pôvodný názov: Throne of Glass
Pokračovanie: Crown of Midnight
Počet strán: 400
Jazyk: slovenský
Anotácia: V krajine bez
akejkoľvek mágie, kde vládne krutý kráľ, je na kráľovský dvor povolaná
najnebezpečnejšia nájomná vrahyňa. Prichádza, aby získala späť svoju
slobodu, nie aby zabila kráľa. Ak v turnaji porazí dvadsaťtri nájomných
vrahov, zlodejov a žoldnierov, prepustia ju z väzenia a po štvorročnej
službe ako kráľova šampiónka získa späť svoju slobodu. Jej meno je Celaena Sardothien. Korunný princ si Celaenu na túto úlohu
najal a je jej jediným spojencom. Kapitán kráľovskej gardy je zas jej
pravým ochrancom. V komnatách a chodbách Zámku zo skla sa však schováva
niečo oveľa nebezpečnejšie... A keď začne Celaeniných protivníkov niekto
po jednom likvidovať, jej zápas o slobodu sa mení na boj o holé
prežitie. Tajomný nepriateľ sa totiž neuspokojí, kým nebude ležať celý
svet v troskách.
Lirael
Pôvodný názov: Lirael
Pokračovanie: Abhorsen
Počet strán: 500
Jazyk: slovenský
Anotácia: Otca nepoznala a matka ju opustila. Aj
napriek tomu sa snaží mladá Lirael zapadnúť do spoločenstva Clayriek, s
ktorými žije v rozľahlom Ľadovci ďaleko na severe. Aby mohla byť
plnohodnotným členom, musí už len získať Zrak – vrodenú schopnosť
všetkých Clayriek zrieť budúcnosť. No Lirael koluje v žilách iná krv, a
preto spočíva osud Starého kráľovstva v jej rukách. Nebezpečný nekromant
totiž plánuje oslobodiť mocného nepriateľa, ktorý sa vzpiera kráľovskej
rodine, zahmlieva Zrak Clayriek a hrozí deštrukciou všetkých väzieb
medzi Životom a Smrťou. Lirael a princ Sameth musia odhaliť svoje pravé
dedičstvo a postaviť sa pradávnej sile, ktorá ohrozuje nielen Staré
kráľovstvo.
Labyrint: Útek
Pôvodný názov: The Maze Runner
Pokračovanie: The Scorch Trials
Počet strán: 352
Jazyk: slovenský
Anotácia: Keď sa Thomas preberie vo výťahu, jediné,
na čo si spomína, je jeho krstné meno. Nemá nijaké spomienky na rodičov
ani na domov. Pamäť má prázdnu, ale nie je v tom sám. Keď sa dvere
výťahu otvoria, obklopia ho cudzie deti a privítajú ho na Fleku, čo je
široký otvorený dvor ohraničený kamennými stenami. Podobne ako Thomas,
ani Flekári netušia, prečo alebo ako sa sem dostali. Vedia iba to, že
každé ráno sa otvoria obrovské dvere do Labyrintu za múrmi Fleku a večer
sa opäť zavrú. A každých tridsať dní sa vo výťahu objaví nový chlapec.
Flekári túžia vrátiť sa domov, ale zatiaľ nenachádzajú riešenie, ako sa
dostať z labyrintu. Lenže potom sa niečo stane: hneď na druhý deň po Thomasovi príde na Flek
dievča, úplne prvé. Ešte ohromujúcejší je však odkaz, ktorý im doručí.
Zdá sa, že Thomas je dôležitejší, než sám tuší. Ale na to, aby zistil,
kto vlastne je, musí najprv odhaliť temné tajomstvá pochované hlboko vo
svojej mysli a bojovať o život so zlovestnými mechanickými tvormi v
Labyrinte.
Alby roztiahol ruky dlaňami nahor. „Toto miesto sa volá
Flek,jasné? Žijeme tu, stravujeme sa, spíme... Hovoríme si Flekári.To je
všetko, čo...“„Kto ma sem poslal?“ prerušil ho Thomas. Strach vňom vy-striedal
hnev. „Ako som.“ Albyho ruka vystrelila
azdrapila Thomasa za tričko. Tmavýchlapec sa knemu naklonil. „Postav sa, šrac!“
Alby vstal aťahalho nahor.Thomas ho vystrašene poslúchol. Zaspätkoval kstromu,
aleAlby mu neprestal dýchať do tváre.„Neskáč mi do reči, chlapče!“ zvolal.
„Keby som ti všetko vy-klopil, čľupneš si do gatí avyvalíš sa hore bruchom. Keď
ťa od-vlečú vreciari, budeš nám figu platný, jasné?“„Vôbec ti nerozumiem,“
pomaly odvetil Thomas, žasnúc, akýmá pokojný hlas.Newt chytil Albyho za plecia.
„Daj mu vydýchnuť. Väčšmi muubližuješ ako pomáhaš.“Alby Thomasa pustil
austúpil. Hrudník sa mu prudko dvíhal.„Nemám časť na zdvorilosti, zelenáč.
Starý život sa skončil, terazťa čaká nový. Rýchlo sa nauč pravidlá. Namiesto
rozprávania po-čúvaj. Rozumieš?“Thomas pozrel snádejou na Newta. Zvieralo mu
žalúdokacelé telo ho bolelo. Vočiach ho pálili slzy, ale zatiaľ neplakal.Newt
prikývol. „Rozumieš, však, zelenáč?“ opäť kývol hlavou.Thomas zúril. Najradšej
by niekomu vrazil. Namiesto toho ibaodsekol: „Hej.“„Jasná správa,“ povedal
Alby. „Dnes je tvoj prvý deň, šrac.Blíži sa noc ačoskoro sa vrátia bežci.
Kabína prišla neskoro, naprehliadku nemáme čas. Až zajtra ráno po budíčku.“
Obrátil sakNewtovi: „Zožeň mu posteľ auspi ho.“„Jasná správa,“ súhlasil
Newt.Alby pozrel na Thomasa aprižmúril oči. „O niekoľko týždňovbudeš šťastný
ako blcha, šrac. Šťastný aužitočný. Ani my smevprvý deň nechápali. Zajtra sa ti
začne nový život.“
After - Bozk
Pôvodný názov: After
Počet strán: 584
Jazyk: slovenský
Anotácia: Tessa je slušne vychované dievča, ktoré
randí s milým, spoľahlivým chlapcom. V živote má jasný cieľ, ambície a
matku, ktorá dohliada, aby to tak zostalo.
Lenže hneď v prvý deň na vysokoškolskom internáte narazí na Hardina,
chalana so strapatými hnedými vlasmi, sebavedomým britským prízvukom a s
pírsingom v pere a ten jej nabúra všetky ideály, v ktoré dovtedy
verila.
Hardin však zďaleka nie je ideál. Je drzý – dokonca až po hranicu
krutosti. Vzhľadom na jeho správanie by ho Tessa mala nenávidieť. A aj
nenávidí, až kým sa s ním neocitne sama v jeho izbe. Stačí jediný bozk. V
jednej chvíli jej Hardin vraví, aká je nádherná, no vzápätí trvá na
tom, že pre ňu nie je ten pravý a odstrkuje ju. Napriek svojim
bezohľadným spôsobom Tessa pociťuje neodbytné nutkanie preniknúť mu
hlbšie pod kožu a pod nánosom lží objaviť skutočného Hardina. Tessa má
dokonalého priateľa. Prečo sa teda usiluje prekonať vlastnú
urazenú pýchu a zbaviť Hardina predsudkov o poctivých dievčatách? Prečo
dovolí, aby jej ubližoval? Žeby v tom bola láska? Tessin život už nikdy
nebude taký ako predtým...
A vtedy sa do môjho srdca vkradol on...
Žiadne univerzitné prípravné kurzy ani prednášky pre mládež ma nemohli
pripraviť na to, ako Hardin od prvého stretnutia zásadne zmení môj
život. Šialené tínedžerské filmy s absurdnou zápletkou sa rýchlo stali
mojou každodennou realitou. Keby som vedela, kam to povedie, konala by
som inak? Nie som si istá. Rada by som na túto otázku odpovedala priamo,
ale nejde to. Občas som taká vďačná a doslova sa strácam vo vášnivých
okamihoch, mám zastretý výhľad a vidím len jeho. Inokedy zasa myslím na
bolesť, čo mi spôsobil, na jazvu, čo mi zostala, keď som prišla o časť
svojej identity, a na chaotické okamihy, keď som mala pocit, akoby sa
svet otočil hore nohami, a odpoveď už nie je taká jasná ako kedysi.
Jediná istota je, že môj život a srdce už nikdy nebudú, ako boli. Určite nie po tom, čo do nich vtrhol Hardin.
Sladké zabudnutie
Pôvodný názov: Beautiful Oblivion
Počet strán: 304
Jazyk: slovenský
Anotácia: Nadmieru samostatná CAMILLE „CAMI“
CAMLINOVÁ sa s radosťou vzdala detstva skôr, než sa stihlo skončiť.
Pracovala ešte predtým, ako dostala vodičský preukaz, a po prvom ročníku
na vysokej sa presťahovala do vlastného bytu.
Cami, barmanke v bare Red Door, neostáva okrem práce a školy čas na nič až dovtedy, kým po roku nemá prvý voľný víkend.
TRENTON MADDOX, kráľ Východnej univerzity, chodil so spolužiačkami ešte
predtým, ako skončil strednú. Chlapci ním chceli byť, dievčatá ho chceli
skrotiť, no po tragickej nehode sa jeho život obrátil hore nohami.
Odišiel zo školy, aby sa zbavil mučivej viny. Býva u svojho otca vdovca a
pracuje na plný úväzok v miestnom tetovacom štúdiu. Keď si už myslí, že
jeho život sa vracia do normálnych koľají, všimne si Cami, ktorá sama
sedí za stolom v bare Red Door. Cami má troch bratov, preto verí, že
priateľstvo s Trentom dokáže udržať v čisto platonickej rovine. Keď sa
však Maddox zamiluje, miluje naplno – napriek tomu, že vinou Cami sa
jeho ťažko skúšaná rodina môže rozpadnúť.
Čemu jsem věřila
Pôvodný názov: What I Thought Was True
Počet strán: 392
Jazyk: slovenský
Anotácia: Gwen Castleová si
vždycky představovala, jak jednoho krásného dne opustí ostrov, na
kterém vyrůstala. Ostrov, kde se mimo letní sezonu nic zajímavého
neděje, kde potkává stále ty samé tváře a kde se nic neutají. Ovšem toto
léto bude vše jinak, protože na ostrov přijíždí na letní brigádu
Cassidy Somers, kluk, kterého Gwen nechtěla už nikdy vidět. Zatímco on
je neuvěřitelně pohledný a pochází z bohaté rodiny, její rodiče se celý
rok dřou, aby dokázali splatit účty za léčbu Gwenina bratra. Zdá se, že
nemohou být odlišnější – navíc mezi nimi jako bouřkový mrak visí
událost, která se stala na jaře a na niž by Gwen nejraději zapomněla.
Ale společná brigáda a dlouhé léto dokáží zázraky.
-Evalien
